Zneužití sociálních sítí
Jan Malý |  | 195.113.10.* | 4.3.2011 11:35 |
| Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, jak se dá řešit zneužití sociálních sítí. Jistý člověk (vím o koho jde) mi v roce 2010 dvakrát udělal falešný profil nejdřív na lidé.cz a po té na Facebooku. Do profilu nahrál fotografii takovou, aby mě poškodil, dále do profilu vyplnil informace o mě. Některé informace v profilu byly pravdivé (kde jsem na škole a pod.) a část informací je nepravdivá, s cílem poškodit mě.
Jedna věc je, jak takovým věcem předejít. K fotografiím se dostal přes známé, navíc fotografie pochází z doby, kdy sociální sítě neexistovaly. U obou profilů jsem napsal administrátorovi, aby profil smazal, tak se i stalo.
Druhou věcí je, jak je něco takového postižitelné. Profil může založit dotyčná osoba kdykoliv znovu a chvíli trvá, než se to vůbec dozvím. Taky je otázkou, co dotyčnému dokážou, jediná možnost dokázání je zjštění IP adresy. Bylo mi zděleno, že se jedná o přestupek, a věc byla předána úřadu města. Z úřadu se mi neozvali. Pokud uvádí dotyčný do profilu přímo nepravidivé a požkozující informace, mohlo by se jednat o trestný čin pomluvy, spáchaný účinným způsobem. V případě zneužití starých fotografií se nejsíš o trestný čin nejedná. Pokud bych podal žalobu k soudu, mám šanci na úspěch? Popř. kam bych se mohl jinam obrátit? |
|
| Popisované jednání jistě postižitelné je. Teoreticky připadá v úvahu postih na základě trestního práva, správního práva a občanského práva.
Co se týče trestního práva, mohlo by se jednat o trestný čin pomluvy dle § 184 zákona č. 40/2009 (trestní zákoník). Toho se dopustí ten, kdo „o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vazby nebo způsobit mu jinou vážnou újmu“. Je však třeba brát v úvahu, že je nutné, jak je citováno, způsobit značnou újmu. Navíc trestněprávní odpovědnost lze uplatňovat jako „krajní“ řešení, trestní zákoník v § 12 stanoví, že ji lze uplatňovat „jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje odpovědnost podle jiného právního předpisu“. Takto postižitelné jsou také pouze údaje a prohlášení, které nejsou pravdivé. Z popsaného stavu se mi trestněprávní odpovědnost jeví na základě poskytnutých informací jako nepravděpodobná. Muselo by se jednat o opravdu značně poškozující nepravdivé údaje.
Druhá rovina leží v oblasti správního práva, konkrétně v oblasti zákona č. 200/1990 (zákon o přestupcích). Ten v § 49 odst. 1 písm. a) normuje: „Přestupku se dopustí ten, kdo jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch“. Opět je třeba zhodnotit, vzhledem ke konkrétní situaci, zda došlo k naplnění této skutkové podstaty. Na rozdíl od trestněprávní odpovědnosti, zde není třeba způsobení závažné újmy, muselo by jít o urážení nebo vydání v posměch.
Realizaci této odpovědnosti je vhodné uskutečnit učiněním podání příslušnému obecnímu úřadu. Vzhledem k tomu, že řešíme přestupek podle § 49 odst. 1 písm. a zákona o přestupcích (dle tohoto zákona jde o přestupek, který lze projednat pouze na návrh), bude mít podání formu návrhu, jehož náležitosti stanovuje § 68 odst. 2 přestupkového zákona. Jsou jimi – uvedení, kdo je postiženou osobou, uvedení navrhovatele, označení pachatele, a uvedení kde, kdy a jakým způsobem měl být přestupek spáchán.
Poslední možností je ochrana Vašich práv občanskoprávní cestou. Dle § 11 zákona č. 40/1964 (občanský zákoník) má fyzická osoba „právo na ochranu osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy. Dle následujícího paragrafu: „písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se fyzické osoby (...) smějí být použity jen s jejím svolením“. Jde o obecnou ochranu osobnosti, která dle popsané situace zahrnuje mnohá práva, která byla ve Vašem případě porušena. Domáhat se jí lze žalobou na ochranu osobnosti. Podle § 13 občanského zákoníku máte právo domáhat se, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do Vašich práv na ochranu osobnosti, aby byly odstraněny následky těchto zásahů a bylo poskytnuto přiměřené zadostiučinění. Je však třeba zvážit zda se „vyplatí“ zdlouhavý soudní spor (příslušným soudem je soud krajský, což dobu sporu rozhodně nezkrátí – právě naopak). Výsledkem úspěšné žaloby by bylo odstranění vytvořených profilů, zveřejněných informací, fotografií apod. (čehož jste již dosáhla) a například zadostiučinění v podobě omluvy. Peněžní zadostiučinění by přicházelo v úvahu pouze u vážnějšího porušení práv na ochranu osobnosti – zákon příkladmo uvádí značné snížení důstojnosti nebo vážnosti ve společnosti. Na druhou stranu, v případě úspěchu, bude žalovaný hradit náklady soudního řízení (nejde o malou částku), což má samozřejmě preventivní, ale i určitý sankční a výchovný účinek.
uvedených možností je třeba volit s ohledem na konkrétní situaci a v úvahu je třeba vzít i případné důkazy, které máte k dispozici. Uvedené postupy se nevylučují, lze je užít současně. |
|
|