Dotazy | Hledat | Položit dotaz | Pravidla | O projektu | IT zákony

Je postih za spamování?

Bosf | E-mail | 85.71.110.*21.4.2007 21:35
Na www.fakespammailer.ic.cz jsem poslal 10 nebo 15 mailů jedné osobě.Jako odesílatele jsem zvolil jeho jako příjemce jeho.A tak se táži,za kolik nevyžádaných mailů může být trestné stíhání?
JUDr. Aleš Janoch | E-mail | Website25.4.2007 14:31
Dobrý den,
já váš dotaz rozšířím, protože obdobných dotazů je víc.
První otázkou je určení, co je to spam.
Z mého pohledu to může být ve dvou rovinách.
1) spam - coby nevyžádaná elektronická informace, nejčastěji e-mail, které obsahuje obchodní sdělení
2) spam - coby soubor většího množství e-mailů zasílaných jednomu nebo více adresátům za účelem poškození (zahlcení, zpomalení,....) jeho systému.


Ad 1) pokud něco takového někdo činí, jedná tak za účelem zviditelnění se, prodeje svého produktu,.... tedy to dělá coby právnická osoba z titulu své podnikatelské činnosti. Protože český nezná trestní postih právnické osoby, jen fyzické (v případěp právnické osoby to může být třeba jednatel s.r.o.) a shora popsaná aktivity nespadá pod kategorii 2) jsme v režimu zákona č . 420/2004 Sb, zákon o některých službách informační společnosti, kde se v §§ 11 a 12 stanoví, co se rozumí správním deliktem (jde o velmi obsáhlý výčet, podobnosti zveřejním v chystaném článku na toto téma), za což hrozí pokud 1-10 mil Kč.
A dále pak podle zákona o regulaci reklamy z. č. 40/1995 Sb je přestupkem dle § 2 odst e) šíření nevyžádané reklamy, pokud vede k výdajům adresáta nebo pokud adresáta obtěžuje; na šíření reklamy elektronickými prostředky a jeho omezení se vztahuje zvláštní právní předpis, 5a) za reklamu, která obtěžuje, se považuje reklama směřující ke konkrétnímu adresátovi za podmínky, že adresát dal předem jasně a srozumitelně najevo, že si nepřeje, aby vůči němu byla nevyžádaná reklama šířena. za tento delikt může být uložena pokuta až do výše 2 mil Kč.

ad 2) zde jsme ve dvou rovinách. 2a) trestní, příp. přestupkové a 2b) civilní

ad2a) český právní řád přímo za takovou činnost trestní postih nezná. Dle rozsahu a způsobu by mohla být naplněna skutková podstata trestného činu poškozování cizí věci, případně jiná dle konkrétních okolností

ad 2b) pokud poškozený prokáže, že mu byla takovou činností způsobena škoda, může se v rámci civilního řízení domáhat náhrady škody. Toto platí i o ad 1)

Ještě upozorním, že shora napsané je orientační, spíš takový úvod do problematiky. Na uvedené téma chystám článek, který bude podrobnější a bude uveřejněn i na portálu soom.cz

Sponzor projektu